Nedostatek šuplíků mi vadil

Mám ráda, když jsou věci pěkně roztříděné a mají svůj řád. Člověk pak hned všechno najde a je to všechno mnohem přehlednější, než když je to naházené jeden přes druhého a když něco hledáte, musíte vyndat půl šuplíků. Přesně taková byla naše kuchyně a já už z toho vážně rostla. Pomalu, ale jistě to začínala být má noční můra, obzvlášť, když s tím evidentně nikdo nic nechtěl dělat a jediným člověkem v rodině, který z toho byl špatný, jsem byla jen já.

Už měsíc byla rozebraná

Nebyla jsme naštvaná, ale přímo jsme zuřila. Co vám budu povídat, moje trpělivost prostě přetekla a já se blížila k tomu, spáchat pomalu, ale jistě trestný čin. Vždyť si to vezměte, že moje kuchyně byla rozebraná už měsíc a nikdo se neměl k tomu, aby ji sešrouboval a celkově doladil tak, abych se mohla bez obav pustit do vaření a měla všechny věci po ruce. Po měsíci a jednom dni jsem si řekla, že to prostě zvládnu sama.

ovocn
</div>


            <div class=
Nedostatek šuplíků mi vadil
Ohodnoťte příspěvek